Duchovní správce ve farnosti určuje místní biskup na základě pravomoci dané Kodexem kanonického práva, především Kán. 515 – 552. Ustanovování duchovního správce ve farnosti tedy není v moci samotných farníků.
Také Katechismus katolické církve hovoří o ustanovování správců farnost, například v článku:
1595 Kněží jsou spojeni s biskupem v kněžské důstojnosti a zároveň na něm závisí při výkonu svých pastorálních úkolů; jsou povoláni, aby byli moudrými spolupracovníky biskupů; shromážděni kolem svého biskupa tvoří „kněžstvo“, které společně s ním nese odpovědnost za místní církev. Biskup jim svěřuje odpovědnost za nějaké farní společenství nebo za určitý církevní úřad.
Úkoly duchovních ve farnosti jsou různorodé a souvisejí především s vedením a službou věřícímu lidu. Nicméně jejich starostí je péče o hmotné statky farnosti. K tomuto úkolu si může, na základě církevního práva, přibrat pomocníky z řad věřících, například pastorační asistenty, či skupiny věřících, jimiž mohou být například pastorační či ekonomické rady farnosti.
