V osadě Záhoří stojí u staré selské usedlosti č. 36 kaple [ukázat na mapě], zbudovaná Jiřím Kohutem kolem roku 1840 na poděkování za nalezení pokladu. O vnitřní výzdobu oltářem a svícny se postaral rodák z této usedlosti P František Kohut, administrátor poutního chrámu, dnešní baziliky ve Frýdku.
U druhé selské usedlosti č. 32 v Záhoří u starousedlého rodu Peterků [ukázat na mapě], dříve Mikolášů stojí v průčelí statku dřevěný kříž, letopočet postavení schází.
U cesty k Janovicím, odbočující u hlavní silnice u kostela stojí kamenný kříž s ukřižovaným [ukázat na mapě]. Nechal jej postavit skalický rektor Filip Kula na poděkování za dobrý výnos z Tkalcovského řemesla.
Na pozemku u čísla 133 [ukázat na mapě], bývalého majitele, stolaře Karase, stojí dřevěný kříž zvaný Karasův. Dle ústního podání postaven jako dík za úspěch ve stolařském řemesle zhotovoval tkalcům tkalcovské stavy zvané krosna a špulíře.
Na pozemku u rolnické usedlosti č. 24 v poli u cesty [ukázat na mapě], zvané „příčnice“ stojí dřevěný kříž. Nechali jej postavit předkové rodu Moškořů na poděkování za požehnanou úrodu.
Další dřevěný kříž je na návsi u č. 101[ukázat na mapě] u usedlosti rodiny Nogolovy.
Naproti kulturnímu domu ve Skalici stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého [ukázat na mapě] s nápisem: „Sancte Joanne Nepomucen, ora pro nobis, fundator Filip Kula, rektor skalický 1839.“ (Svatý Jane Nepomucký, oroduj za nás).
Sloupová socha Panny Marie Frýdecké z pískovce stojí u okresní silnice u lip na pozemku č. 21. [ukázat na mapě] Postavena na náklad bývalého majitele usedlosti, rolníka Moškoře. Roku 1968 byla obnovena finančním přispěním pana Augustina Stolaře.
Dále se nachází u usedlosti fundatora Jana Bednárka č. 31, mariánský obraz na dřevěném sloupu. Dnes usedlost patří rodině Vavříkové.
U rozhraní obce Skalice a Raškovic, již na území Raškovic [ukázat na mapě] stojí Mariánská zděná kaple, postavena a vysvěcena farářem P. Janem Körnerem 31.8.1902. Vroce 2003 byla provedena generální oprava.
U kostela sv. Martina byl 16.11.1856 vztyčen kříž [ukázat na mapě] na památku prvních misií konaných ve skalické farnosti.
Na farní zahradě stojí kamenný kříž u hrobu P. Václava Landfelda [ukázat na mapě] z 1 poloviny 19 století.
V roce 2004 byla v Bašce opravena kaplička v centru obce [ukázat na mapě] v části dříve nazývané ?“Při šefru“ nyní „Při Měrku“ je postavena z části v barokním slohu a je velmi pravděpodobné, že pochází z konce 18. století.
V roce 2005 byly v Bašce opraveny kapličky u přehrady [ukázat na mapě] naproti restaurace „Kotva“ a u hřbitova [ukázat na mapě] (postavena 1906), které jsou poněkud mladší než kaplička v centru obce.
K nejvzácnějším památkám v Bašce patří socha Jana Nepomuckého stojící u kostela sv.Václava z roku 1837 [ukázat na mapě]. Jejím autorem je lidový sochař Garba žijící tehdy v Bašce na Dřevěném kopci. Socha je zařazena v seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1997 byla se souhlasem Ministerstva kultury ČR – odboru památkové péče provedena její restaurace a současně po jejím dokončení byla tato socha přemístěna z parcely č. 1238 na Dřevěném kopci na parcelu č. 319, t. j. ke kostelu sv. Václava v Bašce. 9. 5. 1997 byla tato socha znovu slavnostně vysvěcena biskupem ostravsko – opavské diecéze Františkem Lobkowiczem.
V Bašce poblíž hřbitova na silnici do Frýdlantu n. O. stojí dřevěný kříž [ukázat na mapě]. Obdobný kříž, zvaný Švédský, stojí v jiné části obce [ukázat na mapě], snad na místě pohřebiště švédských vojáků, kteří zde táhli za Třicelieté války. Byl nedávno za přispění obce zcela opraven a nyní se ukazuje v celé své kráse. Litinový kříž na zděném podstavci stojí ve středu obce u stavení rodiny Fišerových [ukázat na mapě].
