Tuto svátost ustanovil Ježíš v Jeruzalémě, ve večeřadle, v předvečer utrpení a smrti na kříži. Tato svátost vznikla v souvislosti s eucharistií a pro její uskutečňování. (srov. Lk 22, 19, 1 Kor 11, 24-26). Má však mnohem širší význam.
Každý pokřtěný je zapojen do všeobecného Kristova kněžství, které se rozděluje na: univerzální kněžství všech věřících a hierarchické kněžství. Prostřednictvím svátosti svěcení se uděluje kněžství pro službu věřícím.
Bible učí, že kněžství, nikdo nemůže vybrat sám pro sebe (Židům 5, 1-4). Je to nezávislý Boží dar, důsledek uslyšeného hlasu a pozitivní odpovědi na Boží vůli. Zvláštní období rozeznání povolání je seminář.
Svátost kněžství vnitřně spojuje s Kristem pro splnění tří úkolů: učit, posvěcovat a řídit. Skrze vysvěcení Kristus působí v osobě kněze, zvláště kdy kněz vykonává svátostné úkony, například křest, rozhřešení nebo konsekrace chleba a vína. Kněz učí ve jménu Ježíše Krista. Navrhuje pravdu, která je jeho slovo a způsob chování. Hlasem, citem, dotekem a rozhodnutím kněz zpřítomňuje jedno univerzální učení, které vytvořilo církev a zajišťuje šťastný život věčný.
Kdo slyší hlas povolání ke kněžství musí:
- Mít hlubokou víru.
- Mít přijaté svátosti: křest, biřmování, eucharistii a pokání.
- Složit maturitní zkoušku.
- Po přijetí do semináře ukončit šestileté studium filozofické a teologické.
- Obdržet příznivé stanovisko nadřízených.
- Mít souhlas místního biskupa k vysvěcení.
Kdybyste se chtěli dovědět víc, kontaktujte se s naším knězem.
